VYSTĚHOVALECTVÍ
V 19. a na začátku 20. století přišly v celé Evropě společenské změny, které zanechaly stopy i v Bavorském lese a na Šumavě.
Drsné podnebí a vesnice položené leckdy až v 800 či 1000 m.n.m. zapříčinily nízké výnosy v zemědělství a chabou obživu horalů. Z bezvýchodnosti a existenční úzkosti vedla často jenom jedna cesta – emigrace.
Vystěhovalci si od Ameriky slibovali možnost založit nové farmy, pole s plodnou půdou, rodinný život bez zákazů svateb a sociálního ponižování – zkrátka: hospodářský vzestup a výrazně lepší životní podmínky než doma v Bavorském lese.
